Kapelníci Hudby Pohraniční stráže OSH
Jaroslav Kramer se narodil 22. dubna 1928 v Praze. Kapelníkem hudby byl od 30. června. 1951 do 15. března. 1953.
Hrát začal v osmi letech na trubku. Ve čtrnácti letech zahájil svoji hudební dráhu v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy. Po druhé světové válce složil zkoušky u kapitána Fadrhonce k 1. Pohotovostnímu pluku (později Hradní stráž). Z věkových důvodů nebyl přijat. Později se začal učit u vojenského kapelníka Kaplánka na pozoun. Učil se zde také transpozici a instrumentaci pro vojenské orchestry a v roce 1946-1947 absolvoval městskou hudební školu v oboru skladby a dirigování. Jeho žádost k Hudbě SNB byla zamítnuta, jelikož byl zaškolen pro jiné účely a to jako velitel radiové čety. Byl zařazen do Nýrska, kde založil šedesátičlenný sbor, který vyhrál soutěž brigád PS. Po dalším přeložení do Zbirohu vytvořil 35členný sbor nejen z frekventantů učiliště, ale také vojáků z povolání. Jako hosta se mu podařilo získat tehdy známou Jiřinu Petrovickou. Z tohoto města byl později přeložen do Halže. Na jaře roku 1951 byl vypsán konkurz k uměleckému souboru SNB. Po jeho úspěšném vykonání byl převelen k HS PS jako radista a 30. června 1951 byl určen do funkce kapelníka hudební čety VU PVS. Své hudbě, které tak rád říkával, věnoval při odchodu do zálohy polku Na rozloučenou.
Evžen Mates se narodil 17. listopadu 1928 v Dolním Jiřetíně a kapelníkem hudby byl od 1. října 1953 do 31. října 1954.
V šesti letech se začal učit na housle, v osmi letech na klavír a ve čtrnácti letech u profesora Traxla na lesní roh. Po válce nebylo možno přijmout všechny uchazeče o studium na konzervatoři, a proto začal chodit soukromě na hodiny houslí, dirigování a skladby k profesoru Císařovi.
V roce 1949 nastoupil k SNB do Opavy, později k budějovické, chebské  a nakonec karlovarské brigádě. Zde založil pěvecký sbor Kaťuše, který dvakrát za sebou vyhrál celostátní soutěž ve svém oboru. Po jedenáctiměsíčním kurzu ve VU PVS dosáhl hodnosti poručíka a pro svůj vřelý vztah k hudbě byl přeložen do Olomouce a ustanoven do funkce kapelníka hudby PS. Po roce působení u této hudby se nechal z osobních důvodů přeložit k OPK Znojmo. Zde vedl při železničním uzlu ve Znojmě dětský pěvecký sbor Dopraváček. Po přestěhování do Mostu dirigoval 60členný dechový orchestr Osvětové besedy v Lomu u Mostu. Spolupracoval také s rozhlasem v Ústí nad Labem, kde PH Litoměřice nahrála pod jeho vedením několik jeho skladeb. S aktivní hudební činností skončil v roce 1982.
Jan Moucha se narodil 9. července 1909 v Kosořicích. Kapelníkem hudby byl od 1. listopadu 1954 do 1. září 1963.
Po ukončení Základní školy v Nových Benátkách byl 1. 9. 1924 přijat do VHŠ v Praze. Zde se učil na křídlovku a violoncello. Po slavnostním vyřazení nastoupil jako hudebník k 15. PP v Opavě a později k 38. Pohotovostnímu pluku v Berouně. Zde hrál až do 21. března 1938. V letech 1938-1946 sloužil u FS a během okupace v různých zabezpečovacích funkcích. V roce 1946 se opět začal věnovat hudbě a působil jako zástupce kapelníka u nově zřízené Hudby FS v Praze. Po jejím zrušení byl převeden ve stejné funkci k útvaru 9600 a působil u Hudby Krajského velitelství Národní bezpečnosti v Praze a od 1. března 1952 v Uměleckém souboru ministerstva národní bezpečnosti rovněž v Praze. 1. května 1954 nastoupil k hudbě PS v Olomouci, kterou vedl od 1. listopadu 1954 jako kapelník a poslední rok před odchodem do důchodu v roce 1964 jako zástupce.
František Navrátil se narodil 7. září 1917 v Olomouci a kapelníkem hudby byl od 15. září 1963 až do 30. června 1973.
Po skončení 4. třídy měšťanské školy nastoupil do VHŠ v Praze-Karlíně, kde se učil na tenor a housle. Po úspěšném absolvování této školy nastoupil k 4. Pohotovostnímu pluku v Hradci Králové. 31. 7. 1936 byl přeložen k 43. Pohotovostnímu pluku Brno. 1. 4. 1939 odmítl sloužit u takzvané složky v likvidaci (bývalé vládní vojsko), a proto odešel do civilu. 9. 5. 1945 nastoupil vojenskou službu a po 14 dnech byl zařazen k Posádkové hudbě Olomouc. Zde jako hudebník působil do roku 1951, kdy byl jmenován kapelníkem hudby 27. MP v Uherském Hradišti. Pro tuto funkci si zvyšoval odborné vzdělání. Čtyři roky v Bratislavě a tři roky v Praze studoval pod vedením profesora Klímy dirigování, u profesora Kofroně harmonii, u profesora Barvíka dějiny hudby a u profesora Pádivého instrumentaci. 23. ledna 1957 byl přidělen zpět k vojenské hudbě posádky Olomouc a 10. října 1962 byl ustanoven do funkce kapelníka k hudbě VÚ Stříbro. K hudbě UV MV JF v Bruntále nastoupil 15. září 1963. S touto hudbou byl převelen v roce 1966 do Březové u Sokolova a dále v roce 1973 do Holešova. Poslední rok před odchodem do zálohy zde působil podobně jako předchůdce kapitán Moucha ve funkci zástupce kapelníka.

Hájek Jiří -víme jen, že nastoupil jako dirigent k Hudbě PS v září 1967 a tuto funkci vykonával  jeden rok. Od roku 1969 až do roku 1983 působil ve funkci dirigenta u armádní hudby v Plzni. Poté odešel do zálohy.
Rudolf Rydval se narodil 24. ledna 1940 v Semilech. Kapelníkem hudby byl od 1. 7. 1973 do zániku hudby dne 31. 12. 1992.
Základní školu navštěvoval v letech 1946-1954. Od roku 1954 do roku 1955 pracoval jako dělník v textilní továrně Seba v Dolní Smržovce. Začátkem srpna 1955 nastoupil do VHŠ VN v Liberci, kde studoval obor křídlovka B u podplukovníka Jiřího Holcmana a housle u podplukovníka Antonína Eise. Tuto školu zakončil v červenci 1958 v hodnosti četaře z povolání a byl přidělen k Posádkové hudbě Mladá Boleslav. Po zrušení tohoto orchestru v roce 1960 byl přeložen k Posádkové hudbě v Trenčíně a po krátké době do Kroměříže. Na svou vlastní žádost byl v roce 1961 přeložen k Hudbě československého letectva do Hradce Králové. Na základě konkurzního řízení nastoupil 1. září 1964 k Posádkové hudbě Praha.
V roce 1962 byl přijat ke studiu na Státní konzervatoři v Praze, a to obor trubka B u profesora Václava Paříka, později profesora Václava Junka. V roce 1964 začal zároveň studovat na této škole obor dirigování u profesora doktora Václava Smetáčka. V roce 1967 Státní konzervatoř v Praze úspěšně ukončil absolutoriem v oboru dirigování a trubka B. 1. září 1968 nastoupil k Hudbě Pohraniční stráže v Březové u Sokolova jako dirigent. O rok později byl jmenován do hodnosti poručíka a v červenci 1973 ustanoven do funkce kapelníka. 20. června 1973 byla hudba převelena do Holešova a v srpnu 1978 do Benešova u Prahy, kde v hodnosti podplukovníka ukončil v roce 1992 činnost Hudby PP OSH ČSFR.
Za svoji dlouholetou činnost v roli kapelníka vojenského dechového orchestru se velkou měrou zasloužil mimo jiné i o zviditelnění a povznesení lidové, zvláště pak dechové hudby. Přepsal, upravil a zaranžoval přes 300 skladeb. Složil také pro Hudbu PS několik pochodů a polek. Koncem osmdesátých let se mu podařilo dovést do konce několik let plánovanou výstavbu nové budovy pro zázemí Hudby Pohraniční stráže. Zemřel 2.května  2011 v Benešově.

Alfons  Širůčka se narodil v roce 1948. Po absolvování Vojenské hudební školy v Roudnici nad Labem nastoupil v roce 1967 k Hudbě PS jako hráč na tenor a violu. Po odchodu zástupce kapelníka mjr. Navrátila do zálohy se stal v roce 1974 zástupcem kapelníka. Dirigování vystudoval na Státní konzervatoři Brno. K 1. září 1978 odešel jako dirigent k Oblastní hudbě SNB Brno.
Ludvík Merta se narodil 21. prosince 1948 v Trutnově.
Od základní školy navštěvoval Lidovou školu umění, obor bicí nástroje a baskřídlovka. Po ukončení základní školní docházky byl přijat ke studiu na VHŠ VN v Roudnici nad Labem, kde studoval hru na bicí nástroje a harfu. Školu zakončil maturitou v roce 1968 a byl poté přidělen k Posádkové hudbě v Táboře. V roce 1969 se oženil, a protože v té době nebyla možnost přidělení bytu, požádal o převelení k Hudbě PS do Březové u Sokolova. S tímto orchestrem se postupně stěhoval do Holešova a později do Benešova u Prahy, kde po odchodu dirigenta Alfonze  Širůčky  v roce 1978 převzal jeho funkci. V tomto roce také započal studium konzervatoře v Brně - obor dirigování.  a  30. 6. 1983 toto studium na  konzervatoři s úspěchem absolvoval.
V prosinci roku 1992 mu bylo stejně jako jeho nadřízenému podplukovníku Rudolfu Rydvalovi oznámeno HS PP OSH ČSFR zrušení Hudby PP. Po 41 letech její úspěšné činnosti bylo velice těžkým úkolem tuto zprávu sdělit všem příslušníkům, provést formální ukončení činnosti hudby ale hlavně se všemi muzikanty rozloučit. Oba velitelé se tohoto velice nepopulárního úkolu zhostili se ctí a vlastním přičiněním a iniciativou pomohli mnohým hudebníkům pokračovat v profesionální kariéře vojenského muzikanta. U několika vojenských hudeb, ale také u policejní hudby zajistili možnost přijetí několika bývalých příslušníků Pohraniční policie.